S novým školním rokem se dostavil i nový Učitelský zpravodaj. Rozhovor s ministrem školství, zahraniční průzkum vlivu rodičů na vzdělávání, diskuse o používání tělesných trestů ve školách, trendy v hodnocení vzdělávání a vše další, na co jste v UZ zvyklí. Zde najdete kompletní obsah šestnáctého UZ ve formátu pdf.

Stáhnout UZ16

Je považována za jednu z mála odbornic na globální problémy českého školství. Spousta učitelů ji zná jako šéfredaktorku časopisu Moderní vyučování, další ji znají z účasti na výzkumných projektech Sociologického ústavu AV ČR, případně Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Určitou dobu také vedla expertní tým na ministerstvu školství. Své názory říká otevřeně, i když jsou často v rozporu s obecným nebo převažujícím přesvědčením. A že má k českému školství říct... Jana Straková.

Aforismus „řemeslo má zlaté dno“ má nejen svůj jazykový obsah. Muselo vzniknout v nějaké, konkrétním sociálním, ekonomickém a kulturním kontextu. Vzniklo v době, kdy být řemeslníkem znamenalo zaujmout ve společnosti zajímavou pozici a znamenalo pravděpodobně nejen ekonomický úspěch.

Diskuse o státní maturitě se zmítá v podivném „zmatení jazyků“. 

Už v příštím roce se v Národních srovnávacích zkouškách objeví nový test OSP. Už v březnu si ho mohou vyzkoušet třeťáci, příležitost dostanou i školy.
Test Obecné studijní předpoklady (OSP) hraje již několik let významnou roli v přijímacích zkouškách na vysoké školy. S letošními více než 40 000 uchazeči je vůbec nejrozšířenějším testem přijímacího řízení na VŠ v ČR. Od příštího školního roku se v rámci Národních srovnávacích zkoušek, podle jejichž výsledků přijímá na 60 fakult VŠ své uchazeče, objeví vedle dosud zavedené „tříoddílové“ varianty testu OSP i novinka v podobě rozšířené varianty testu OSP. Absolvování rozšířené verze testu OSP budou od svých uchazečů vyžadovat zejména fakulty s vysokým převisem uchazečů.

Již před Vánoci vyhlásila ministryně školství Miroslava Kopicová program EU peníze školám, který má základním školám umožnit za zjednodušených podmínek získat nemalé prostředky z fondů EU. Oficiální vyhlášení výzvy bylo tehdy slibováno na začátek roku 2010, zatím k němu ale nedošlo: Peníze EU školám ohrožuje nedokončený legislativní proces.
Přinášíme souhrn aktuálního dění okolo programu EU peníze školám.

Ale kdeže, pane kolego, to nejsou žebráci. To jsou realizátoři projektu z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, potřebují vykázat cestovné...

Příruček není nikdy dost. Resortní ministerstvo je proto chrlí jak na běžícím pásu. Pro terciární sektor vydalo nedávno příručku "Sexuální obtěžování na vysokých školách" (není to úplně návod, učí naopak, jak se podobného chování vyvarovat), pro střední a základní školství pak příručku Homofobie v žákovských kolektivech (manuál pro rozpoznání diskriminačního chování vůči gayům a lesbám) a úplně pro všechny příručku Kultura genderově vyváženého vyjadřování. Ta - zdá se - dosáhla v rámci ministerské manuálové emise suverénně největší popularity jak mezi učitelstvem, tak u širokých lidových vrstev. Na tuhle příručku terén zkrátka dlouho čekal, vždyť maskulinita dominující v jazyce tu práva žen léta pošlapává.

Publikace Kutlura genderově vyváženého vyjadřování je důležitý počin ministerstva školství. Škodí jí ale nedůslednost a nedomyšlenost. Uve´d,me analogický příklad zkratkovitého uvažování, které je pro genderové otázky typické. Nedávno byl v českém tisku hojně medializován lapsus týkající se závažného pochybení vědců při jejich závěrech o tání ledovců v Himalájích. Na veřejnost se dostala e-mailová korespondence, v níž vědci odkrývají manipulaci s daty i fakt, že své závěry založili na jedné studentské práci.

Mohlo by se zdát, že americké a české školství mají zcela jiné problémy. Není tomu tak. Cílem zákona No Child Left Behind přijatého vládou G. W. Bushe bylo zejména reagovat na fakt, že řada dětí, zejména těch, které pocházejí ze sociálně oslabeného prostředí, zůstává prakticky bez vzdělání. To samozřejmě znamená jak vysoké riziko závislosti těchto lidí na státní podpoře, tak jejich možná kriminalizace, ale také nemožnost využití jejich nerozvinutého potenciálu. Všechny tyto důvody by měly vést i k zamyšlení nad koncepcí českého vzdělávání, zejména tehdy, potvrzují –li odborníci (viz rozhovor s Janou Strakovou na www.ucitelskyzpravodaj.cz), že české vzdělávání žádnou koncepci nemá. Máme navíc tu výhodu, že se ze zahraničních zkušeností můžeme poučit.

Na výše uvedenou otázku přinášejí různé doby a školy různý pohled. Je zajímavé, že po éře individualismu a důrazu na talent přichází nyní změna. Malcolm Gladwell, v USA působící novinář a spisovatel, ve svém novém bestselleru Mimo řadu naznačuje, že skutečný úspěch přináší takové ingredience jako dobré načasování a jednoduše štěstí. A když už se na nějakou stranu příklonit, tak na stranu píle.

Podle UNESCO za poslední tři roky ve světě výrazně stoupl počet útoků na žáky a učitele. Mnoho rodičů nechce své děti posílat do školy, mnoho učitelů raději odchází.
Pokud bychom se českých učitelů zeptali, zda se ve své škole cítí bezpečně, zřejmě by se nám od nejednoho z nich dostalo negativní odpovědi. Například o šikaně nebo o stále klesajícím respektu žáků k autoritě učitele média informují téměř s každodenní pravidelností. Čerstvě zveřejněná zpráva o násilí ve školách s názvem Education under Attack 2010 z autorské dílny pracovníků organizace UNESCO při OSN dokazuje, že z mezinárodního srovnání stále ještě vycházejí české školy jako místa, která poskytují dobré podmínky pro vzdělávání.

Článek „Tvořivá škola – více škody než užitku!“ (UZ 14) vyvolal bouřlivou diskusi, uvádíme některé z reakcí.

Nechali jsme žáky rozhodnout, kterou vzdělávací oblast by rádi podpořili z evropských peněz. Zvolili sexuální výchovu.

Občas si říkám, jaké by to bylo, kdyby mě rodiče nechali vyučit řemeslu. Tyto nálady doléhají vždy, když je mozek unaven, když komunikace s okolím vázne – na všech třech úrovních: vůči vedení, kolegům nebo žákům, když nejsou vidět konkrétní výsledky práce. Nebývá to často, ale někdy vidím paralelu s horníkem – sfárám do dolů, těžce pracuji celou směnu a vyjedu na povrch s prázdným vozíkem. S tím rozdílem, že jeho vozík nikdy prázdný není.